Můj původní plán byl Amerika. Chtěl jsem tam studovat a hrát hokej. Už jsem měl rozjednané nabídky a mířil jsem na Princeton. Jenže v přípravném zápase jsem si zlomil prst a místo ročního angažmá mě poslali domů. Na letišti v New Yorku jsem přemýšlel, co dál.
Nastoupil jsem do Plzně a zároveň na filozofickou fakultu, ale večerní přednášky mě příliš neoslovily. V tu chvíli mi kamarád Lukáš Dietrich doporučil NEWTON University. Říkal, že je to jeho nejlepší studentské rozhodnutí. A měl pravdu.
Na dni otevřených dveří mě zaujala nejen atmosféra školy, ale i přístup lidí. Už po dvou týdnech jsem znal polovinu spolužáků. Po dvou letech studia musím říct, že jsem nadmíru spokojený. Nejen kvůli samotnému učivu, ale i díky přátelům a kontaktům, které jsem tu získal.
Hokeji se věnuju dál. Po návratu z Ameriky jsem hrál v Plzni, na Slavii a v Kobře. Poslední sezónu jsem odehrál za Univerzitu v Pardubicích, protože NEWTON jako soukromá škola univerzitní ligu nemá.
Díky škole jsem se dostal i k práci, která mě baví. Působím jako BIM specialista ve francouzské stavební firmě. Byla to náhoda. Vytvořil jsem si životopis, dal ho online a ozvala se mi headhunterka. Po pohovoru jsem dostal nabídku na poloviční úvazek, služební auto i telefon. A hlavně práci, ve které vidím velký potenciál.
Do budoucna chci pokračovat na inženýra a možná i MBA. Ve stavebnictví se věnuju digitalizaci a věřím, že tenhle obor má velkou budoucnost – od papírových plánů se přesouváme k 3D modelům, dronům a novým technologiím.
Když se mě někdo zeptá, co pro mě znamená NEWTON University jedním slovem, odpovím: příležitosti. Učitelé se k nám chovají s respektem, předávají znalosti z praxe a 80–90 % z toho, co se učíme, uplatním i v reálném životě.
A moje rada pro nové studenty?
Nebojte se ptát, nebojte se chodit na akce, sbírat kontakty a využívat všechno, co škola nabízí. Protože příležitostí je na NEWTON University opravdu hodně.